Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z 2021

Skiareál Šachty 360° panorama

Skiareál Šachty se nachází v Krkonoších 15 km od města Semily ve Vysoké nad Jizerou. Lyžařský areál Šachty nabízí pro vaše zimní vyžití tři moderní lyžařské vleky, dva dětské vleky a čtyři kilometry sjezdových tratí s různými obtížnostmi.

Vyhlídková věž na skokanském můstku Lomnice nad Popelkou

V lyžařském areálu V Popelkách je přístupný vyhlídkový ochoz na zrekonstruovaném můstku K-70. Ochoz se nachází ve výšce 28 m a je z něj pěkný výhled nejen na skokanský areál, ale i do okolní krajiny. Vyhlídkový ochoz se nachází ve výšce 28 metrů, obvod horního prstence je 45 metrů a jedná se tak zřejmě o rozhlednu s největším ochozem v Česku.   Vyhlídková věž na skokanském můstku Lomnice nad Popelkou - panorama 360°

Fryderyk Chopin Nocturne Op.9 No.2 Dolby Surround 5.1

Fryderyk Chopin Nocturne Op.9 No.2 Dolby Surround 5.1 PetrPikora.com · Fryderyk Chopin Nocturne Op.9 No.2 Dolby Surround 5.1

Skalní vyhlídka Stráž

  Skalní vyhlídka Stráž Skalní vyhlídka Strážník je přírodní vyhlídkové místo v Krkonoších u Rokytnice nad Jizerou. Vrchol vyhlídky se nachází ve výšce 778 m n. m. Při dobrém počasí si je možné prohlédnout z ptačí perspektivy celé město Rokytnice nad Jizerou, Studenov, Lysou horu, Paseky nad Jizerou a typickou dominantu západních Krkonoš horu Kotel.

Vyhlídka Paličník

  Paličník (německy Käulige Berg) je vrcholové skalisko nacházející se v severních Čechách v pohoří Jizerské hory. Nadmořská výška hory je 944 metrů. Vrchol je zpřístupněn kamennými schody a vyhlídkovou plošinou zabezpečenou zábradlím. Od dřevěného kříže rozsáhlý výhled do údolí Smědé, a nejvýznamnější vrcholy Jizerských hor např. na protější Jizeru, sousední vrchol Tišina a skalnaté vrcholy Frýdlantského cimbuří a Ořešníku. V některých mapách je názvem Paličník označován celý Klínový vrch, jehož vrchol (972 m n. m.) se nachází asi tři čtvrtě kilometru východněji (Paličník stojí na západním výběžku jeho hřebene).

Panorama Jizerské hory

  Jizerské hory (německy Isergebirge, polsky Góry Izerskie, hovorově též nazývané Jizerky ) jsou geomorfologickým celkem a nejsevernějším pohořím Česka. Pohoří bylo nazváno podle řeky Jizery, která pramení na svazích Smrku, což je nejvyšší hora české části hor. Bylo dříve považováno za západní výběžek Krkonoš. Zhruba třetina pohoří se nachází v Polsku, kde také leží Wysoka Kopa (1126 m), nejvyšší vrchol celých Jizerských hor. Panorama Jizerských hor Kolem hor se nacházejí města Liberec, Frýdlant, Raspenava, Nové Město pod Smrkem, Świeradów-Zdrój, Szklarska Poręba, Desná, Tanvald a Jablonec nad Nisou. Z hlediska územněsprávního členění se česká část pohoří nachází v okresech Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily Libereckého kraje.

Hrad Bezděz

  Hrad Bezděz panorama Bezděz je zřícenina hradu v okrese Česká Lípa. Nachází se na kopci Bezděz v Dokeské pahorkatině, nad vsí Bezděz, v blízkosti Máchova jezera, 6 km jihovýchodně od města Doksy. Jedná se o hrad s obvodovou zástavbou. Hrad byl poprvé zmíněn roku 1264 za vlády Přemysla Otakara II.

Kozákov 360°panorama

  Kozákov je nejvyšší hora Kozákovského hřbetu a Českého ráje. Vrch byl už od pravěku vyhledáván jako naleziště drahých kamenů, z nichž pravěcí lovci vyráběli jednoduché nástroje. V dutinách horniny vykrystalizovaly kulovité výplně achátu, jaspisu, ametystu, křišťálu, záhnědy a dalších polodrahokamů.

Liberecká radnice 360°panorama

Liberecká radnice je novorenesanční budova umístěná na náměstí Dr. Edvarda Beneše v centru Liberce. Je sídlem magistrátu, dominantou a jedním ze symbolů města. První liberecká radnice nahradila starou rychtu, která stávala v horní části dnešní Pražské ulice. Samotné rozhodnutí postavit uprostřed tehdejšího Staroměstského (dnes Benešova) náměstí radnici padlo v roce 1599. Vypracováním plánů a rozpočtu stavby byl pověřen italský mistr žijící ve Zhořelci Marcus Antonio Spazio di Lancio. Plány byly schváleny 11. září 1599, mistr se v nich zavázal vystavět budovu 40 loktů (23,7 m) dlouhou a 28 loktů širokou (16,6 m). Základní kámen radnice byl položen 2. října 1599. Během stavby bylo třeba odstranit z daného místa studnu a pranýř, dle požadavků byly také vykopány základy, které měly dvě podlaží a zasahovaly mimo samotnou stavební plochu. Hrubá stavba jednopatrové budovy byla dokončena roku 1602 a v říjnu následujícího roku byla dokončena také osmiboká věž s makovicí a korouhví, která neměl

Háje nad Jizerou, Rybnice

Rybnice u rozcestníku panorama 360°

  Panoramatické virtuální panorama Rybnic u rozcestníku Rybnice je osada, část obce Háje nad Jizerou v okrese Semily. Nachází se asi 2 km na západ od Hájů nad Jizerou. Prochází zde silnice II/292. Je zde evidováno 80 adres. Trvale zde žije 146 obyvatel. V osadě je i sbor dobrovolných hasičů, založený v roce 1892.

Kostel v Křižlicích panorama

  Panoramatická prohlídka okolí kostelu v Křižlicích. Evangelický kostel v Křížlicích je jednolodní kostel z roku 1786. Původně luterská modlitebna patří českobratrskému sboru v Křížlicích. První písemná zmínka o obci Křížlice pochází z roku 1492, avšak malý dřevěný kostelík zde stál již roku 1358. V 15. století jej zřejmě užívala církev podobojí. Rozvoji protestantství napomáhal i majitel panství Václav Záruba z Hustiřan. Po bitvě na Bílé hoře bylo sice vydáno Obnovené zřízení zemské, avšak díky odlehlosti Křížlic a rozložení domů se snahy rekatolizace míjely účinkem. Napomohla tomu i mírná povaha Kardinála Arnošta z Harrachu, možnost uprchnout do blízké Lužice či velmi časté kázání v němčině. Když byl roku 1781 byl vydán Josefem II. toleranční patent, v Křížlicích vznikl o rok později největší evangelický sbor v Čechách a přihlásil se k luterskému vyznání. V té době patřili do křížlického luterského sboru i luterští evangelíci ze vzdáleného Libštátu a Spálova. Protestanti shromáždili

Virtuální prohlídka Jizerské hory

  Virtuální prohlídka Jizerských hor. V přípravě. Jizerské hory jsou geomorfologickým celkem a nejsevernějším pohořím Česka. Pohoří bylo nazváno podle řeky Jizery, která pramení na svazích Smrku, což je nejvyšší hora české části hor. Bylo dříve považováno za západní výběžek Krkonoš.

Labská bouda panorama

Labská bouda je soukromý hotel v Krkonoších, v první zóně Krkonošského národního parku. Labská bouda leží v nadmořské výšce 1340 metrů na Labské louce nedaleko města Špindlerův Mlýn. Několik set metrů od boudy se nachází pramen Labe. Vzhledem ke své poloze je především v zimním období významným orientačním prvkem. Moderní železobetonová devítipatrová budova z roku 1975 nese stejný název jako původní hostinec z 19. století, který vyhořel roku 1965. Přístupová komunikace vede z obce Horní Mísečky; od obce výše však není povolen vjezd soukromým vozidlům (dále autobusem a pěšky). V sobotu 17. listopadu 2018 v okolí Labské boudy začala hořet horská tundra. Požár byl ohlášen po 16. hodině, uhašen byl v půl osmé večer, zasahovalo celkem sedm požárních jednotek. Zasažená plocha činila asi 20 ha. Budova neutrpěla žádné škody díky opačnému směru větru. Požár byl zřejmě způsoben nedbalostí turistů.

Tvarožník

  Tvarožník je skalní útvar v Krkonoších. Nachází se přímo na česko-polské hranici, zhruba 450 metrů severovýchodně od Vosecké boudy. Svůj název dostal na památku výroby krkonošských sýrů. Ve vrcholové části se nachází plochý viklan, který tvoří dominantu skaliska. Na české, ale častěji na polské straně Krkonoš můžete vidět samostatné žulové skalky zvané tory. Je jedno, jestli je jmenují Tvarožník, na který se díváte, Ptačí kámen, Mužské či Dívčí kameny - všechny vznikly stejně.

Západ slunce Krkonoše

  Západ slunce v Krkonoších. Západ slunce je každodenní sestoupení Slunce za obzor v důsledku zemské rotace. Západem slunce končí den a nastává soumrak, kdy se stmívá a slunce svítí už jen nepřímo odrazem od atmosféry.

Rozhledna U borovice

  Rozhledna U Borovice se nachází na stejnojmenné kótě s nadmořskou výškou 669 metrů severozápadně od obce Roprachtice, vlevo od silnice č. 289 ve směru Semily – Vysoké nad Jizerou.

Szrenica

  Szrenica (česky Jínonoš, německy Reifträger) je hora nacházející se na polské straně Krkonoš v hlavním hřebeni, asi 200 m od česko - polské hranice, 3.5 km jižně od Szklarske Poręby. Szrenica se svým špičatým vrcholem odstávajícím z hraničního hřbetu tvoří jednu z dominant západní části Krkonoš. Žulová skladba hory se navenek projevuje sutěmi balvanů i množstvím skalních torů. Na vrcholu stojí od roku 1922 chata Szrenica, pod vrcholem na severním svahu se nachází horní stanice sedačkové lanovky, která slouží také jako lyžařský vlek pro jeden z největších areálů sjezdového lyžování na polské straně Krkonoš. Z polské strany se lze do blízkosti vrcholu dopravit sedačkovou lanovkou ze Szklarske Poręby a poté pěšky dojít po černě značené turistické trase dlouhé přibližně 500 m na samotný vrchol. Z české strany je přístup možný odbočkou z červeně značené cesty česko-polského přátelství.

Kotelní jámy

  Kotelní jámy je chráněné území na jižních svazích hory Kotel v Krkonoších. Tvoří je dva ledovcové kary, Velká a Malá kotelní jáma vymodelované ledovcovou činností v čtvrtohorách a rozkládající se v nadmořské výšce přibližně 1050 až 1400 metrů. Podklad Velké resp. Malé kotelní jámy je tvořen žulou resp. svorem.

Kotelní jámy & ještěrka

  Kotelní jámy je chráněné území na jižních svazích hory Kotel v Krkonoších. Tvoří je dva ledovcové kary, Velká a Malá kotelní jáma vymodelované ledovcovou činností v čtvrtohorách a rozkládající se v nadmořské výšce přibližně 1050 až 1400 metrů. Podklad Velké resp. Malé kotelní jámy je tvořen žulou resp. svorem.

Tanvaldský Špičák

  Špičák, často označovaný jako Tanvaldský Špičák (německy Tannwalder Spitzberg), je výrazný vrch nacházející se mezi městy Tanvald a Albrechtice v pohoří Jizerské hory. Jeho nadmořská výška činí 810 metrů a převyšuje tak severní část tanvaldské kotliny o markantních 320 metrů. Na vrcholu stojí kamenná rozhledna postavená v roce 1909 a o rok mladší turistická chata, upravená do současné podoby v roce 1930. Svahy Špičáku a okolí jsou největším střediskem sjezdového lyžování v Jizerských horách. Ve skiareálu jsou dvě lanové dráhy a 4 lyžařské vleky s 8,2 km sjezdovek. Hora se jmenuje Špičák, takto krátký název lze najít i na mapě III. vojenského mapování a jeho německý ekvivalent, Spitz Berg, na mapě II. vojenského mapování. Přívlastek tanvaldský rozlišuje Špičák od jiných stejnojmenných kopců a zároveň popisuje příslušnost k městu Tanvald, na jehož katastrálním území se hora nachází. Název Tanvaldský Špičák je používán pro železniční stanici na trati Smržovka – Josefův Důl, rozhlednu na

Vyhlídka Strážník u Rokytnice nad Jizerou

Skalní vyhlídka se nachází pod vrcholem Stráž, tyčícím se nad Rokytnicí nad Jizerou. Jsou z ní krásné výhledy na Rokytnici, Lysou horu a Kotel.

Gif animace Sněžné jámy

  Animovaný gif obrázek Sněžných jam pro volné i komerční využití (s vodoznakem). Sněžné jámy (německy Schneegruben, polsky Śnieżne Kotły) jsou mohutné ledovcové kary na severním a východním svahu Vysoké pláně na slezské straně Krkonoš. V roce 1837, tj. v počátcích krkonošské turistiky, byla nad Sněžnými jamami postavena budka s občerstvením a útulkem pro 2 osoby, svého času první krkonošská stavba určená výhradně pro turistické účely. Po roce 1858 zbudovaný kamenný dům s restaurací pro 50 lidí už umožňoval nocleh pro 21 osob. V letech 1896–97 byl z iniciativy rodu Schaffgotschů postaven na vrcholu Vysoké pláně několikapatrový luxusní horský hotel Schneegrubenbaude s vyhlídkovou věží, se 44 dvoulůžkovými pokoji a několika jídelnami. Za druhé světové války se hotel stal rekreačním zařízením německé Luftwaffe. Po roce 1945, kdy se Polsko posunulo na západ, připadlo mu Slezsko a původní německojazyčné obyvatelstvo bylo z většiny vyhnáno, se budově začalo říkat Wawel, pro její podobnost s

Suchopýr Jizerské hory

  Suchopýr (Eriophorum) je rod jednoděložných rostlin z čeledi šáchorovité (Cyperaceae). Jedná se o vytrvalé trsnaté nebo netrsnaté byliny s oddenky. Jsou jednodomé, převážně s oboupohlavnými květy. Lodyhy jsou trojhranné až téměř oblé. Listy jsou na bázi i na lodyze, jsou střídavé, přisedlé, s listovými pochvami. Lodyžní listy jsou často redukované na pochvy, čepele chybí. Čepele (pokud jsou vyvinuty) jsou nitkovité až čárkovité, se souběžnou žilnatinou. Květy jsou v květenstvích, v kláscích. Klásky jsou buď uspořádány do kuželu nebo je klásek jednotlivý. V květenství jsou listeny, dolní je nejdelší. Květy vyrůstají z paždí plev, spodní plevy v klásku mohou být sterilní (bez květu). Okvětí je přeměněno v zpravidla 10-25 štětin, které jsou později velmi dlouhé, mnohonásobně delší než nažka a tvoří chmýr. Tyčinky jsou 1-3, jsou volné. Gyneceum je složeno většinou ze 3 plodolistů, je synkarpní, blizny většinou 3, semeník je svrchní. Plodem je trojhranná nažka.

Vážka čtyřskvrnná Jizerské hory

  Vážka čtyřskvrnná (Libellula quadrimaculata) je druh vážky z podřádu šídel. Vyskytuje se ve střední i severní části Asie, v Severní Americe a skoro v celé Evropě. V celém Česku je to běžný druh. Tělo vážky čtyřskvrnné má délku 39–48 mm. Zbarvení samečka a samičky je podobné. Hruď mají hnědou, na zadečku jsou hnědožlutí, na konci zadečku černí a po bocích mají žluté skvrny. Hnědé oči se jim na temeni dotýkají v bodě. Na zadních křídlech mají u základny křídel tmavě hnědé skvrny. Hnědou skvrnu mají ještě na uzlu všech křídel, což je u nás spolehlivý určovací znak této vážky. Světle hnědou skvrnu mívají ještě u plamky. Plamka je zbarvena černě. Zadeček samečků se od hrudi postupně šípovitě zužuje, naproti tomu u samičky je zadeček širší a zužuje se až ke konci. Nymfy (larvy) se líhnou z vajíčka po 2-3 týdnech. Žijí ve stojatých mělkých vodách s pobřežní vegetací, kde se vyvíjí 2 roky. Dospělci létají od května do července. Loví hmyz za klikatého letu ve výšce 40–50 cm. Často usedají na

Les Krkonoše

  Krkonoše (polsky Karkonosze, německy Riesengebirge) jsou geomorfologický celek a nejvyšší pohoří Česka a České vysočiny. Leží v severovýchodních Čechách (západní částí leží v Libereckém kraji, východní v Královéhradeckém) a na jihu polské části Slezska (v Dolnoslezském vojvodství). Nejvyšší horou Krkonoš i celého Česka je Sněžka (1603 m n. m.). Podle pověstí střeží pohoří bájný duch Krakonoš. Krkonoše patří mezi nejoblíbenější horská místa v Česku.

Skokanské můstky Harrachov

  Skokanské můstky Harrachov najdete na severním svahu Čertovy hory v Harrachově. Areál zahrnuje pět skokanských můstků a Mamutí můstek K -180 se řadí mězi šest největších na světě. Pravidelně se zde pořádají významné závody v letech na lyžích a konalo se tady také mistrovství světa (1983, 1992). Skokanské můstky si můžete bezpochybně zařadit mezi historické stavby, protože nejstarší skokanský můstek pochází již z roku 1920. V areálu středních můstků jsou skokanské můstky K40 (kritický bod 40 m), K70 a K90. Výše na Čertově hoře je umístěn areál velkých skokanských můstků vybudovaný v letech 1978 - 1983. Zde se nachází můstek K120 a mamutí můstek pro lety na lyžích K180. Tento mamutí můstek patří mezi 6 největších můstků na světě. Konají se na něm závody světového poháru v letech na lyžích. V letech 1983, 1992, 2002 a 2014 se zde konalo také mistrovství světa.

Mumlavský vodopád

  Mumlavský vodopád je necelých 10 metrů vysoký vodopád, který se nachází v Libereckém kraji, okrese Semily v České republice asi 2 km od Harrachova. Jedná se o přírodní zajímavost, která se nachází v ochranném pásmu Krkonošského národního parku.