--> Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z leden, 2020

Zřícenina hradu Frýdštejn 360 panorama

Frýdštejn je zřícenina hradu ležící v obci Frýdštejn u Malé Skály v okrese Jablonec nad Nisou.
Dominantou hradu je velká hradní věž, postavená na nejvyšší pískovcové skále, odkud je vidět na celé údolí. Věž je 15 metrů vysoká, v průměru má 9 metrů a zdivo má sílu 2 metry.
Pojizeří bylo od 13. století majetkem Markvaticů. Roku 1363 jsou zmiňováni jako majitelé oblasti kolem Hodkovic páni z Dražic a roku 1376 Jan II. z Bibrštejna, rod Bibrštejnů sídlící ve Frýdlantu tedy stál pravděpodobně u vzniku hradu.
První zmínka o Frýdštejně pochází z roku 1385, záznamy z toho roku zmiňují Bohuňka Puklíce z Frýdštejna. Okolo roku 1400 byl hrad v držení rodu Kamenců ze Střížovic a Čakovic.
Na začátku 15. století se majitelem panství stal Bohuš z  Kováně. Roku 1432 byl hrad obléhán husity v čele s Otou z Lozy a Janem Čapkem ze Sán. Katolík Bohuš z Kováně nejprve uzavřel s husity dohodu, později konvertoval a roku 1448 pomáhal Jiřímu z Poděbrad při dobývání Prahy. Po Bohušově smrti roku 1460 spravov…

Kopicův statek

Kopicův statek (dříve Jirošova rychta) je roubená usedlost z konce 18. století, kulturní památka. Jedná se (spolu např. s Dlaskovým statkem) o jeden z nejzajímavějších příkladů lidové architektury pojizerského typu. Statek (Kacanovy č. p. 64) se nachází o samotě asi 1 km východně od vesnice Kacanovy na Turnovsku, v okrese Semily. U statku je socha svatého Jiří a rokle s řadou pískovcových reliéfů vytvořených majitelem Vojtěchem Kopicem.
Nynější stavení bylo postaveno v roce 1787 rolníkem Jiřím Jirošem, základy jsou ale patrně starší. Usedlost se skládá z obytného patrového domu s pavlačí, kolmo přistavěné konírny se stájí a protilehlých přízemních hospodářských budov. Dvůr uzavírá kamenná brána. Opodál stojí dřevěná stodola.
Statek vlastnila rodina Jirošova, František Jiroš (1824–1902) byl od roku 1849 prvním starostou obce Kacanovy.
Pískovcová skulptura svatého Jiří před statkem pochází z roku 1806, jedná se pravděpodobně o dílo Jana Chládka mladšího.
V roce 1884 nechal František Ji…

Honkův potok

Převládající horninou jsou zelenošedé, šedé a tmavošedé jílovce a prachovce rudnického obzoru spodní části permského vrchlabského souvrství. Jsou vesměs vápnité a obsahují polohy jílovitých nebo relativně čistých vápenců a dolomitických vápenců, často butuminózních. Jde o uloženiny anoxického jezera, pokrývajícího počátkem permu celou s. část podkrkonošské pánve a přesahujícího na západ i do pánve mnichovohradišťské. Výchozy jsou paleontologickou lokalitou, kde byla nalezena relativně bohatá flóra a fauna, dokládající permské stáří. Rudnický obzor je nejstálejším a stratigraficky nejdůležitějším vůdčím obzorem celé této oblasti.

Vyhlídka skokanský můstek v Lomnici nad Popelkou

V lyžařském areálu V Popelkách je přístupný vyhlídkový ochoz na zrekonstruovaném můstku K-70. Ochoz se nachází ve výšce 28 m a je z něj pěkný výhled nejen na skokanský areál, ale i do okolní krajiny.
Lomnice nad Popelkou (německy Lomnitz an der Popelka) je město v okrese Semily v Libereckém kraji. Žije zde přibližně 5 500 obyvatel. Leží v širokém úvalu říčky Popelky ve zvlněné krajině na pomezí Českého ráje a Podkrkonoší, asi 9 km jihovýchodně od okresního města Semily.
V současné době město nabízí sportovní a kulturní vyžití (divadlo, kino, zámek, městské muzeum a galerie, loutkové divadlo, sportovní hala, zimní stadion, letní stadion, horolezecká stěna, lyžařský areál v Popelkách s volně přístupným vyhlídkovým ochozem na skokanském můstku, sportovní letiště, koupaliště, lázeňský dům ad.). V okolí města lze navštívit díky husté síti pěších tras, cyklotras a lyžařských terénů mnoho turistických cílů jako např. rozhlednu, restauraci a sezónní informační středisko na hoře Tábor, zřícen…

Drábské světničky

Drábské světničky jsou pozůstatky původně dřevěného hradu na pískovcových blocích v katastrálním území Dneboh v okrese Mladá Boleslav, 4 km východně od Mnichova Hradiště. Nachází se v chráněné krajinné oblasti Český ráj, na území evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000 a přírodní rezervace Příhrazské skály. Skalní pevnost byla vybudována na severozápadním okraji plošiny zvané Hrada v nadmořské výšce okolo 370 m n. m. (105–155 m nad tokem řeky Jizery). Hrad je od roku 1958 chráněn jako součást rozsáhlé nemovité kulturní památky, zahrnující širší prostor hradiště Hrada s přilehlou Klamornou. Vlastníkem pozemku s areálem hradu je Česká republika, správu a péči o památku zajišťují Lesy České republiky.

Opevněné sídlo neznámého jména bylo podle archeologických pramenů založeno někdy ve druhé třetině 13. století, v průběhu výrazné kolonizační aktivity hradišťských cisterciáků. Drábské světničky s blízkou Klamornou a opevněním Staré Hrady u Příhraz alespoň zpočátku plnily funkci str…

Rozhledna U borovice Roprachtice Vysoké nad Jizerou

Rozhledna U Borovice se nachází na stejnojmenné kótě s nadmořskou výškou 669 metrů severozápadně od obce Roprachtice, vlevo od silnice č. 289 ve směru Semily – Vysoké nad Jizerou.

Výstavbu svépomocí realizoval soukromý investor, František Hubař z Roprachtic. Se stavbou bylo započato v dubnu 2008, slavnostní otevření se konalo 17. listopadu 2009. Kamenná základna o půdorysu 4,7 × 4,7 metru má vnitřní cihlovou vyzdívku a výšku 13 metrů. Nad ní je dřevěný ochoz z modřínového dřeva, dílo místního tesaře Václava Pacholíka. Na zastřešený vyhlídkový ochoz vede sedmdesát schodů.
Během roku 2010 byl u rozhledny vybudován obslužný objekt se sociálním zázemím. Jedná se o roubenku o půdorysu přibližně 8 × 12 metrů – také práce tesaře Pacholíka. Mezi léty 2015 a 2016 byl tento objekt přistavěn o další zděnou část. V této době byla také instalována fotovoltaická elektrárna o výkonu přibližně 6 kWp. Tato elektrárna pracuje v ostrovním režimu a zásobuje pouze tuto rozhlednu.
Přístupná je autem po si…

Zaplavený lom v Hrabačově u Jilemnice

Na hranici města Jilemnice a přilehlého Hrabačova se nachází hluboká jáma bývalého lomu. V poválečných letech se zde lámal kámen. Po ukončení těžby byl lom ale zatopen. Z velké části vlastním pramenem, který se zde nachází a z části vodou povrchovou. Vzniklo zde přírodní jezírko, které má v průměru cca 100 metrů a udávanou hloubkou asi 8 metrů.

Na dně lomu byly a možná stále ještě jsou zatopené staré vozíky, zbytky kolejí a strojního zařízení, jako pozůstatky těžební činnosti z minulosti. Ještě v 70. a 80. letech dvacátého století zde prý bývala průzračná voda, kterou zde již ale zdaleka nenajdete. Lom je skryt mezi listnatými stromy a ani z přilehlé cesty vzdálené přibližně 150 metrů si jeho přítomnosti nevšimnete. V současné době je ale lom bohužel v jeho nejvyšší části lidmi zavážen nepovoleně všemožným odpadem, které toto jedinečné místo a biotop velmi poškozuje.
Žije zde velké množství jedinečných i chráněných živočichů, které toto unikátní místo potřebují ke svému životu. V tom…

Zřícenina hradu Brada

Brada je zřícenina hradu, která leží poblíž obce Brada v okrese Jičín na stejnojmenném vrchu Brada. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.
Jedná se o nepatrné zbytky hradu, který založil ve 13. století Načerat z rodu Ronovců. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1258. V roce 1304 odňal tomuto rodu hrad král Václav II. a Brada se stal královským zbožím nucenou výměnou za ves Štítary. Jak dlouho zůstal hrad v královských rukách, není jasné. Roku 1371 získali hrad Vartemberkové, roku 1434 ho zdědila Machna z Veselé a od ní Hašek z Valdštejna. Po Haškově smrti hrad držel Markvart z Labouně, na konci 15. století ho vlastnil Mikuláš Licek z Rýzmburka. V roce 1500 se Brada uvádí jako pustý.
Během prusko-rakouské války v roce 1866 zde měla jedno z dělostřeleckých postavení rakouská armáda bránící přístup k Jičínu. Na památku bitvy u Jičína byl v roce 1891 z iniciativy hraběte Ervína Schlika na vrcholové plošině vztyčen dubový kříž se sochami sv. Petra a sv. Pavla, dvou světců,…

Zámek Humprecht

Humprecht je zámek v okrese Jičín s výraznou elipsovitou stavební dispozicí, vystavěný v letech 1666–1668. Leží v CHKO Český ráj, asi 0,5 km severozápadně od Sobotky, na stejnojmenném katastrálním území.
Humprecht je lovecký zámeček a byl letním sídlem Humprechta Jana Černína z Chudenic, císařského velvyslance v Benátkách. Návrh vytvořil Carlo Lurago ve stylu manýrismu, s prvky pozdní renesance a raného baroka, pravděpodobně jako parafrázi Galatské věže v Cařihradě. Stavbu probíhající v letech 1666–68 vedl Francesco Ceresola, který také zámek po požáru roku 1678 opravil a zvýšil o jedno patro. Tím však byly přetíženy základy, takže musely být zbourány přízemní hospodářské budovy a základy zpevněny kvádry z pískovce. Zlatý půlměsíc byl na vrchol umístěn roku 1829 místo původního zrezivělého slovanského kříže na základě pověstí o tom, že Heřman Černín byl vězněn v Turecku.
Po Černínech zámek koupila roku 1738 rodina Netolických (Václav Kasimir Netolický z Eisenbergu), ovšem pomalu chát…

Vilémov, Rokytnice nad Jizerou, Krkonoše

Rokytnice nad Jizerou (německy Rochlitz an der Iser) je město a horské letovisko v západních Krkonoších. Nachází se v Libereckém kraji, v okrese Semily, v protáhlém údolí Huťského potoka mezi masivy hor Stráž (782 m), Čertova hora (1022 m) a Lysá hora (1344 m) a podél levého (východní) břehu řeky Jizery. Žije zde přibližně 2 600 obyvatel.
Celkem zahrnuje čtyři katastrální území: Dolní Rokytnice, Horní Rokytnice nad Jizerou, Rokytno v Krkonoších a Františkov v Krkonoších. Z evidenčního hlediska se v rámci Dolní Rokytnice navíc rozlišují ještě místní části Hleďsebe, Hranice a Studenov.
Katastrální území Dolní Rokytnice ve městě Rokytnice nad Jizerou zahrnuje kromě vlastní Dolní Rokytnice ještě sídelní celky Hleďsebe, Studenov, Liščí Díra, Hranice, Vilémov, Letní Strana, Zimní Strana, Malá Rokytnice. Na jihozápadě do něj spadá vrch Stráž. Do Dolní Rokytnice patří i kostel svatého Michaela archanděla.
Hranice mezi Dolní a Horní Rokytnicí probíhá náměstím před radnicí: většina plochy námě…

Letecký snímek Trosky Český ráj

Zřícenina hradu Trosky se nachází na vrcholu stejnojmenné hory (488 m n. m.), v katastru obce Troskovice v okrese Semily Libereckého kraje. Nachází se na území Chráněné krajinné oblasti Český ráj a zároveň také Geoparku Český ráj, který byl v roce 2015 jako první území tohoto typu z České republiky zařazen do sítě globálních geoparků UNESCO. Hrad je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti.



Trosky jsou symbolem Českého ráje a jedním z nejnavštěvovanějších hradů v Česku. V horních partiích vrchu leží chráněné území přírodní památky Trosky. Vrch je nejvyšším bodem Vyskeřské vrchoviny. Výška nejvyššího bodu hradu (věž Panna) je 514 metrů.



Vnitřní hrad byl vystavěn mezi dvěma čedičovými sopouchy, na jejichž nepřístupných vrcholech byly postaveny věže. Od jihu byl hrad chráněný prudkým svahem, na severu předhradím. Na nižším, zavalitějším (relativní výška 47 metrů) sopouchu, nazývaném Baba, se zvedala nižší, pětiboká věž. Na východním, štíh…

Hruboskalsko

Hruboskalsko je přírodní rezervace vyhlášená 22. dubna 1998. S plochou 219,2 ha patří k největším skalním městům v Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Důvodem ochrany je rozsáhlé skalní město se zachovalými reliktními bory. Hruboskalské skalní město zahrnuje stovky skalních masivů i samostatné věže, které dosahují výšky až 60 m. Díky malé odolnosti pískovce a stálému působení řady vlivů jsou skály bohaté na nejrůznější tvary a formy (voštiny, okna, brány). Hruboskalsko je součástí Geoparku Český ráj, který byl zařazen do sítě evropských geoparků v říjnu 2005.


Je to jedna z nejpůvodnějších českých horolezeckých oblastí, k nejznámějším věžím patří Kapelník, Lebka, Maják a Osudová. Mezi českým horolezeckým svazem a Správou Chráněné krajinné oblasti Český ráj je uzavřena dohoda, která zahrnuje podmínky lezení na pískovci.


Hruboskalské skalní město je také významnou turistickou oblastí. Mezi nejznámější památky patří zámek Hrubá skála, který byl postaven na skalním masivu již ve 14. stol…

Zřícenina hradu Nístějka z výšky

Nístějka je zřícenina hradu na ostrožně nad soutokem řeky Jizery a Farského potoka a naproti silnici I/14, na území stejnojmenné přírodní památky. Přístupná je po žluté turistické značce od Vysokého nad Jizerou. Zbytky hradu jsou chráněny jako kulturní památka.



Předpokládá se, že hrad vznikl v první polovině čtrnáctého století, ale o jeho počátcích se nedochovaly žádné písemné prameny. V tom případě by jeho stavitelem byl zřejmě Heník z Valdštejna, jenž se od roku 1369 po něm i psal. Z téhož roku pochází první písemná zmínka o hradu. Funkcí hradu bylo patrně střežit zemskou cestu v údolí Jizery. Pro rozvětvenost Valdštejnů a nedostatku písemných pramenů jde jen těžko určit, kdo ve které době hrad vlastnil. Jisté je, že v roce 1399 se po Nístějce psal Hynek z Valdštejna a v roce 1406 Jindřich. Ovšem už v následujícím roce zde měl sídlo Jindřich z Vartenberka, jenž už v roce 1404 získal hrad Valdštejn. V roce 1422 je pak Nístějka v držení pánů z Jenštejna, resp. Václava z Jenštejna a p…

Labská přehrada Špindlerův Mlýn

Vodní nádrž Labská či labská přehrada (dříve přehrada Krausovy boudy) je vodní dílo vybudované na Labi na jižním okraji Špindlerova Mlýna a u jeho části Labská. Byla vybudována mezi lety 1910 až 1916, především jako ochrana proti povodním. Je nejhořejším stupněm soustavy vodních děl na Labi, který zachytává převážnou část sněhových vod ve střední části Krkonoš. Od roku 1994 pracuje v hrázi malá vodní elektrárna. Hráz je vysoká 41,5 m, dlouhá 153,5 m a široká 55 m. Délka vodní nádrže je 1,2 km, její plocha je 40 ha. Přes vodní plochu vede silniční most silnice II/295 postavený v 80. letech, měří 120 metrů, jeho nejvyšší pilíř má výšku 30 m.